nebásně
první část tenisové sezóny
se vlil
tatínku víš
hranice
a lógr
těžím tě
zase peču
tvoje bába
rosa padne
xxx
po prázdninách
ten člověk
jaktoříct
místo je pořád stejné
plán
body
ukrutně
mazals
tu žížalám
a chůze
zatímco
predikce II
vinohradníkova
něco umyly
hornbachová
ať víš
etapa
vrah pulců
poslední přeživší
dětem něco
panely a ohrady
ředit podzim
ráno
milá naše škoda žes
v hale
predikce
klasickej nov
jsem ten nejchudší
dvě věci
cesta za kávou
a tos chytal na rohlík
vim přesně
občas to začvachtá
krajina působnosti
už je to rok
uvěřilas
nerezový svět
sypat už nemusí
nic se neděje
nic se neděje
scházíme se každou chvíli
chlácholivou špínu pijem
mlíko ať to neni černý
nic se neděje
slibujem si
posraný plíny
z hodin po dědovi
sundáme potom
sypat už nemusí
tvoje slova platěj
jenom když sněží
víš to táto?
moje jsi a věříš mi
ve větru jsem lapil
dneska vím že
sypat už nemusí
nerezový svět
vyndáš čistý
špinavý vložíš
chemii přidáš
nerezový svět
místo lásky
svědčí ti to
po dvou hodinách
umeje se
neříkej
že v tom není poezie
uvěřilas
proč věříš lhářovi?
proč věříš lhářovi?
proč věříš lhářovi?
a nelži mi
že věříš mi
pivo v akci
v létě moře
půjčíme si
korunou
kdo to objel
stoupačkama
všechno slyšíš
máme toho
směšně mnoho
před chviličkou
uvěřilas
už je to rok
možná víc
co obalilas
řízky v kokosu
skákal jsem do stropu
jaký humor
stáří udělá
byla v tom ještě pořád
láska
nepodmíněná
ničím
krajina působnosti
z dorůstá na couvá
přerod jsem nestih
co se týče měsíce
dnes v noci
jsem k ničemu
bokeh je moje
krajina působnosti
strouhám tužku
stokrát spadlou
špičku ze špičky
klepu už kolikátou
občas to začvachtá
jiskry stojí v tmavě modrý
skoro černá to je
bílá cesta
nejdi po ní
občas to začvachtá
ale jdu
vtom oslní mě
s dvouma psama
blb s čelovkou
občas to začvachtá
ale jdu
neuhne zaboha
dokud s matkou
se neusmířim
vim přesně
jakej je čas
zlevnili petrklíče
boty máš špinavý
pod očima
kruhy
vim přesně
jakej je čas
pozdravilas moji bundu
výš jsi oči
nevytáhla
vim přesně
jakej je čas
ale stejně
nemůžem se
jaru vyhnout?
a tos chytal na rohlík
myslím
nic se nezměnilo
jen schody na andělu
jsou o chlup strmější než jindy
pod sukně je vidět trochu víc
ale stejně kam se poděl
ten tvůj humor
jaks dokázal sedět
s prutem v ruce
uprostřed mého prostoru
kapry si vybírat
a tos chytal na rohlík
jako zasmát se
nemusím už nikdy
jestli budeš chtít
cesta za kávou
vedle loděnice
proso v trsech
cesta za kávou
kolem v klecích
samotou obklopeny
kojící matky
malých rusů
slunečník od mácháče
ušák a číhající péra
zátiší bez domova
než se poprvé střetneme
stihneme si utéct
za obzor
za vrata skladiště
oba uvidíme řeku
kam vstoupíme
podruhé a sami
dvě věci
bydlel v taxíku
petra spálenýho
hrál si
u perlovky na štaflu
plechovka dětství
mýho i mých dětí
je to pět let a pět hodin
není to důležitý
chápeš?
nemám nic
jen tu plechovku
a kytaru
táto to vypadá
jako že listí chodí
řekls tenkrát na hřbitově
dvě věci
a vlastně i tuhle větu
mám
jsem ten nejchudší
jsem ten nejchudší
můžu ještě dneska
(jak napsat půlotazník)
co ti dám chceš vůbec
(sem se hodí druhej)
mám budoucnost
ty taky uvidíš
návod jak prošlapat
zmrzlý louže
a užívat si křupnutí
bude ti to stačit
(sem bych ho asi taky dal)
vím že jo
že jsem ten nejchudší
posvětíš mi
klasickej nov
půl třetí ráno
bloumáš bytem
jak dlouho mámě nevolals
držáček do mřížky
v ešopu zapomněls
a stěrače tam nepasujou
děti spinkaj
kopřivka nebo štípance
bůh ví
kdyby v hlavě neznělo
no to jsem klidný
od páprdů
co na střechu se vyškrábali
myslel bych
že je krize
maličká
predikce
komu se na tebe
a daleko více o článku
a aspoň trochu něco užrat
datum vydání je
v pohodlí domova důchodců
v roce se mi nezdálo
a pak už jen proto
že jsem tě nějak nepohoršil
ilustrace se mi líbí víc než dost
často na to mžoural skrz dlaň
v davu turistů z Blavy
a pak to bylo v cajku
už míchal
dobrý stav šťáv
se na něj koukněte
na chvíli s frantou
v hale
veliké přesouvací společnosti
měříš signál
celý svět v uchu
bzučí do tebe
do oplechované boty
může narazit ještěrka
nemusíš se bát
nebojíš se
myslíš na to
že do básně
jedině tmou
milá naše
škoda žes
nestihla zaznamenat tu změnu
v lese blese
na cestách rostou žampiony
žádný prach
vyprahlo či unavené listy
výkyv jenom
nebo obrat nastává
závitky v aspiku
nabídl by ti
mužík studánkou uchvácený
byli byste společně nepřítomni
ve spletitém systému
jednoduchých vět
a javorového listí
ráno
ráno vole klendra
s májkou na noži
postupně rozmrzáš
srnky jsou přidaná hodnota
(průsvit mlhou neuměle zachytíš)
nemůžeš nefilozofovat
co třeba kouř
myslíš že voní?
a má něco s krví?
ředit podzim
postoj k pornu
musíme přehodnotit
místo toho
třídíme lichý
pořadí komínků
střídavě přisuzujem
zvláštní význam
hádka jak je venku
kapky na skle
jsou zvenku nebo zevnitř
nedovol vzduchu
ředit podzim
slyšíš?
nedovol vzduchu
ředit podzim
panely a ohrady
lampy svítí zbůhdarma
do namrzlého listí
můžeš tušit
že ráno zbyde archa
(co si sbalíš?)
zamrzlá nádrž
kousek pod hotelem
(jejž zrovna hodinově
přestavují na nádraží)
vydala posledního bruslaře
geometrie dětství
(panely a ohrady)
otiskla se
v architektuře
středního věku
(panely a ohrady)
dětem něco
v pozůstalosti nalezlo se
pexeso s druhy mechu
dětem něco
směšnost důležitosti
to všechno fotil jsem
padesátkou na kinofilm
ale makro
tam bojuješ s hloubkou
vždycky
tvoje paměť moji paměť
přehraje už brzy
dětem něco
chtěl jsem
poslední přeživší
čím větší jsem
jako člověk myslim
tím míň mi stačí
do vany napustit
poslední přeživší
loďka z kůry
může nerušeně
proplout nad břichem
to byly časy
kdy vešli jsme se
oba
vrah pulců
kdyby tady nebyl
tak bych to mlíko
začal uklízet
ale on tu straší
vrah pulců
a mlíko kysne
cikády západ slunce
šustot trav
on jde
hulvát
a věší pulce do průvanu
přece musí vědět
že ty pulce
chtěl jsem zabít sám
etapa
holub v lunetě ustlal si
posere vlasy
paní s klasy
tímto výjevem
skončí se etapa
jednoho divadla
zbývá jen otázka
můžeš najednou opustit
tolik dětí
a tolik rodičů?
ať víš
musíš se podívat
na naši novou
základovou desku
garáž vedle ložnice
rybníček s biotopem
trampolína taky bude
musíš se podívat
jak se máme
taky budeš stavět
ať víš
moc hezky jsme přežili
tvoje mládí
až budeš mít děti
snad taky půjde
přežít
hornbachová
snažíš se vrtat
hoblovat
brousit
brousit hlavně
taky tmelit
lepit
lakovat
vztahy
stejně z tebe zůstane
jen dušička
chovatele šneků
něco umyly
potkám slečnu předchozí
losos s čokoládou
zaujme mě
něco zůstává
něco umyly
služby let
na něčem už stojí barák
přesto nepřehlídnu
koleno v akci
vinohradníkova
nejčistší je zelená práce
rytí bolí víc
ale nejtěžší je
klučit starý kytky
a rovnat pole
když se oblíkala
na kalhotkách měla napsáno
je-li to možné
nechejte za hroznem
aspoň list
predikce II
metrem na smícháč
v nejhorším případě potřeby
jsem si říkal že by bylo možné
zaslat mi upozornění
na článek o článku
už jen proto aby
si se svým přítelem…
to je fakt ze dne na den
pane učiteli
nebude mít čas na nic
nic jiného
než nábytek z masivu
zatímco
čtyři mrtví kapři
ve vaničce s aviváží
znovu je zabiju
na podkovy
vyudit
vesnice akumuluje
prachovou podstatu
zatímco
strašáci z pole
významně civí
a chůze
zvukově vnímáš
ptáky trávu a stromy
je tam toho mnohem víc
pár decibelů magistrály
a chůze
chůze je tam hlavně
měls nakročeno ale
nikam ses neposunul
duše uvízla ti
v křečových žilách
v méněcenných
křečových žilách
tu žížalám
deset měsíců
s tim bílym hořkym
na okraji
uvnitř pavouk
štěstí oddělíš
i mandarinka dnes
zapadla do kontextu
kromě šlupky teda
tu žížalám
dát nemůžeš
mazals
cvrkající meze
jívy stínící asfalt
zpocená výheň
smradlavej batoh
špatný trenýrky
mazals bylo-li
a šels
dneska metrem
potisící
obří nejistota
měřených kroků
ti napřesrok
sežere vnitřnosti
ukrutně
taky viděl jsem
oranž z boku
protékat břízami
a střechu kostela
jež se kryla
s hranou lesa
přesto je to ničím
tvůj zadek totiž
ukrutně vede
nade vším
body
s trojicí neholených nohou
žiju do brna
holit
to je oč tu běží
je tam duše vole
a povídej si se mnou
chvíli
sakra mam velký ruce
nos a uši
prej rostou do smrti
když jsem jako vole
to sebevědomí nenabral
už ho asi nenaberu
to je karma zmrde
můžu si vzít vaše body?
plán
důvodové skřípotu zubů
krteček pů a malý princ
nekrman a kvele
ať jdou do prdele
přecenění vzorové
životní nabourávači
sváděči s cest
pohleď
tihle všichni mají plán
jak tě ohnout
brzy se jim podaří
přivázat tě k tyči
jako rajský
vylámat zálistky
a nechat tě plodit
protože to přeci chceš
jako všichni
místo je pořád stejné
i starý vysloužilý kurvě
uhýbám pohledem
přestože kdysi
stejně jako já
koupala svý nohy v kašně
dnes je zabitá prknama
zarovnaná s okolím
nesouvislá řada zubů
se směje trochu zoufale
a trochu moudře
místo je pořád stejné
a pořád stejně voní
jaktoříct
znělka v metru
na céčku
proč nespouští vzpomínky
něco míň jaktoříct
poznat skladatele
nějakej komouš asi
nebo ho přitlačili
kdes moh bejt
kdyby dětství
na céčku neprožils
vůbec ani nemluvim
o tý spoustě keramiky
a eloxovanýho hliníku
lepší to se životem
jaktoříct
ten člověk
je propojenej s lesem
závislost na vůni tlení
na tlení samotnym
slintat do mechu
ráno opatrně otrhat smrky
škrtnout pod chrastím
srnky vytrhnout z letargie
co smrdí žije
po prázdninách
bývá v akvaristice fronta
spousta rybek není
je toho víc
to jen na dva měsíce
usls v anně
xxx
těch komolých kuželů
kebabů zmrzlých na kost
falešných úsměvů za falafel
vzadu umaštěný koberec
co nevznese se
kde jsme
jsme doma
rosa padne
rosa padne v jedenáct
za hodinu ti zahodim
telefon do tmy
nakupovat u ohně
nebudeš
tyran a ponížená
tak to bude
přespim před domem
stovky důlků na zádech
horská noc
rosa padne taky v pět
jsi hrdina řeknou trpaslíci
a ty se mnou nemluvíš dál
tvoje bába
lidi kolem
zpívaj písně
z tvých uší
jsem zlej
tuší to ti
neteční herci?
kdo ale možná
něco ví
je tvoje bába
nebyla smutná
a písním rozuměla
zlu taky
víra v kluka
řízky v kokosu
zase peču
tu bábovku jsem
pek
na sto sedmdesát
pět
furt nebyla
a pak najednou koukám
že už je
moc
změňme téma
ty co bys rád
co bych rád
no
chci mít tepovku
přímo úměrnou
svému citu
pro černotu
teď zrovna teda
zase peču
jako všichni
smažím již méně
možná méně
než bych byl býval
smažíval
s tvojí bábou
těžím tě
těžím tě
zrovna nejsem kokot
a ty píča
tvoje mastný vlasy
ke svým stehnům přilepený
ukládám navěky
a lógr
dneska ostružiní
zeje prázdnotou
okna se nemlží
ty zůstáváš v ubikaci
a lógr
lógr už dávno vyžraly žížaly
hranice
tyrkysová aktovka toblerone
mi zbyde
metrem projedu všechny trasy
a stejně budu mít den před sebou
hranice je tenká
hodně tenká zdá se
překročím ji
nejspíš jindy
tatínku víš
koho brácha miluje ze třídy?
neruš
musím troubu rozehřát
jste moji
jak dlouho ještě
a já váš
do kolikátýho
bůčku asi
se vlil
maso bez kostí
pavlačový žvásty
a pinot jako olej
do starých křivd
se vlil
proč nikdy nic neplánujem
teď a tady postel a pánev
tenkrát byls fakt někdo jinej
první část tenisové sezóny
tenistou nebudeš
ale lifty zlepšit můžeš
antuka propojuje
tělo s duší
oranžová pračka
